Na první pohled to vypadalo spíše na rodinnou sešlost než oficiální soutěžní utkání. Při pohledu na zápis o utkání bylo totiž na straně domácího týmu SK Studenec B v základní jedenáctce pouze příjmení Kuřík.

„Nápad nasadit do zápasu tým složený výhradně z Kuříků se zrodil v době covidu, kdy se lidi nemohli potkávat a byla velká touha po tom se setkat a nejlépe na hřišti,“ nechal se slyšet hlavní organizátor nevídané akce Martin Kuřík.

V České republice je evidováno přesně 123 lidí s příjmením Kuřík, a tak bylo poměrně složité tým poskládat. Právě třetina lidí ze zmiňovaných 123 je ale spojena se Studencem, což je přibližně dvoutisícová podkrkonošská obec v okrese Semily. A většina ze zmiňovaných hrála nebo ještě aktivně hraje fotbal.

Aby toho nebylo málo, v zápise o utkání byla jako hlavní pořadatelka vedena Zuzana Kuříková, vedoucím mužstva byl Pavel Kuřík a trenérem Jan Kuřík starší.

Běžně za studenecké béčko v okresní soutěži nastupují pouze tři fotbalisté s příjmením Kuřík, o to více byla „akce Kuřík“ zajímavější. V posledním zápase sezony vedle hráčů a členů realizačního týmu dorazilo na zápas mnohem více Kuříků – zápasu se aktivně nebo pasivně účastnilo více než třicet osob s tímto příjmením.

„Všichni jsme byli potomky dvou dědů a pradědů – Alois měl šest dětí a Josef jedenáct,“ upřesnil s úsměvem Martin Kuřík. Nejstarší hráč na hřišti byl ročník narození 1949 a nejmladší naopak 2001.

Mimořádná fotbalová událost navíc skončila pro SK Studenec B ideálně. Před 350 diváky Studenec sice od 33. minuty prohrával, avšak před poločasem ještě díky dvěma gólům skóre otočil a vyhrál 2:1. Střelecky se prosadili samozřejmě Kuříkovi – Martin (ročník 1997) a Jan (ročník 1996).